Čolek obecný    Triturus vulgaris
  

   Čolci mají protáhlé tělo a ze stran zploštělý ocas U samců ve vodní fázi je vytvořen na hřbetě a ocase mělce vykrajovaný kožní hřeben a kožní lemy na prstech zadních končetin. Hřbet mají hnědavý nebo olivově hnědý s okrouhlými černými skvrnami u samců, u samic jsou skvrny drobné. Břicho žlutavé nebo žlutooranžové s tmavými skvrnkami. Spodní okraj ocasu je oranžový, u samců s bledě modrým proužkem. V suchozemské fázi je zbarvení méně pestré.Celková délka je do 10 cm. Obývají  nepřerybněné rybníky až drobné nádrže a vlhčí místa v okolí. V suchozemské fázi  jsou aktivní převážně v noci. Na jaře ve vodě v průběhu tzv. svatebního tance sameček odkládá spermatofor, který samička nasaje do kloaky. Než dojde k oplození a snášení vajíček, tak samička zpravidla získá více spermatoforů od různých samců. Vajíčka samice lepí jednotlivě na vodní rostliny. Celkově snáší 200 – 300 vajíček. Na souši žijí skrytě v děrách, mechu apod., živí se dešťovkami, plži, brouky a larvami hmyzu. Vodní larvy mají vnější žábry. Patří k silně ohroženým druhům.

Říše: Živočichové; Kmen: Strunatci; Podkmen: Obratlovci; Třída: Čtyřnožci; Podtřída: Obojživelníci; Řád: Mloci; Čeleď: Mlokovití; Rod: Čolek

Kuňka obecná    Bombina bombina

    Kuňka má shora zploštělé tělo s krátkou hlavou, bradavičky na těle jsou tupě zakončeny. Hřbetní strana je šedohnědá až zelenavá s oválnými tmavými skvrnami, břicho má kuňka černé s nápadnými červenavými až oranžovými skvrnami a drobnými bílými tečkami. Samci mají na hrdle vnitřní rezonanční měchýřky (patrné při nafouknutí). Je velká asi  5,5 cm.

Žije v rybníkách s mělčinami a v menších vodních nádržích. Živí se drobným hmyzem, oblíbenou potravou jsou komáří larvy. Je aktivní ve dne, ale v létě i večer a v noci. Samci se ozývají na jaře i v létě kuňkáním. Rozmnožuje se od dubna do léta, vajíčka snáší v malých chuchvalcích nebo jednotlivě na vodní rostliny nebo na dno. V ČR se vyskytuje v nižších a středních polohách. Patří k silně ohroženým druhům.

Říše: Živočichové;  Kmen: Strunatci;  Třída: Obojživelníci;  Řád: Žáby;  Čeleď: Kuňkovití;  Rod : Kuňka

Mlok skvrnitý    Salamandra salamandra

    Mlok skvrnitý je pro svoje výrazné černé zbarvení s žlutými skvrnami absolutně nezaměnitelným druhem. Jeho zbarvení má upozornit predátory na skutečnost, že při ohrožení jeho příušní žlázy vylučují jedovatý výměšek stejně jako v menší míře celá jeho pokožka. Tento výměšek obsahuje silně jedovaté alkaloidy, které ochromují srdeční činnost. Kožní jedy slouží k ochraně pokožky před bakteriemi, plísněmi a infekcemi. Mlok skvrnitý je v ČR silně ohroženým druhem, je typickým obyvatelem původních listnatých a smíšených lesů středních a vyšších poloh. Ke svému životu a rozmnožování potřebuje především čistou vodu. Mlok skvrnitý je aktivní především v noci a jen výjimečně za deště i přes den. Dorůstá  délky 20cm, jeho larvy se živí larvami hmyzu a vodními bezobratlými. Dospělí mloci požírají především žížaly, hmyz, plže a pavouky.

Říše: Živočichové;  Kmen: Strunatci;  Třída: Obojživelníci;  Řád: Mloci;  Čeleď : Mlokovití;  Rod: Mlok

Ropucha obecná    Bufo bufo

   Početný a plošně rozšířený druh po celém území ČR a SR od nížin do hor. Samice dosahují velikosti až 12 cm, Samci jsou znatelně menší do 9 cm. Ropuchy mají zavalité tělo s hustě bradavičnatou hnědavou hřbetní stranou. Oční duhovka je nejčastěji měděné červenohnědá. Pulci jsou černí a dosahují velikosti až 3,2 cm. Živí se převážně hmyzem, kořist loví rychlým vymrštěním lepkavého jazyka. Ropucha je živočich s noční aktivitou, v období rozmnožování ( konec března až duben) i denní. V případě ohrožení se žáby nafukují a vzpřimují se na natažených končetinách V době páření se samci ozývají tichounkým skřípavým skřehotáním. Vajíčka jsou proplétána mezi vodní rostliny ve dvou provazcích 5 – 10 m dlouhých.

Říše: Živočichové;  Kmen: Strunatci;  Třída: Obojživelníci;  Řád: Žáby;  Čeleď: Ropuchovití;  Rod: Ropucha

Rosnička zelená    Hyla arborea

    Obývá otevřená osluněná místa u malých až středních vodních nádrží s hustou břehovou vegetací, vlhčí listnaté lesy, sady, parky, zahrady. Rosnička má zakulacenou hlavu, oválné tělo, dlouhé zadní končetiny, na konci prstů má vytvořeny přísavné terčíky. Hřbetní strana je zelená, ohraničené tenkým černým proužkem. Samci mají žlutohnědé nebo žlutošedě zbarvené hrdlo. Rosnička je živočich s denní aktivitou, v době rozmnožování ( od dubna do června) je aktivní i po soumraku. Samci se ozývají občas i mimo dobu rozmnožování od jara do podzimu. Samička klade až 1000 vajíček postupně v malých kulovitých shlucích. Zimuje v zemních úkrytech. Rosnička loví jak na zemi, tak v korunách, často i létající hmyz, který chytá skokem a lapá jej širokým jazykem. V potravě se objevují i nelétaví suchozemští bezobratlí, zejména brouci. Patří k silně ohroženým druhům.

Říše: Živočichové;  Kmen: Strunatci;  Třída: Obojživelníci;  Řád: Žáby;  Čeleď: Rosničkovití;  Rod: Rosnička

Skokan hnědý    Rana temporaria

   Skokan má robustní protáhlé tělo, krátkou a širokou hlavu a zakulacený čenich. Hřbetní strana je v různých odstínech hnědé. Samci mají vnitřní párové rezonanční měchýřky a na palcích přední končetiny mozoly, v období rozmnožování nápadně tmavě zbarvené. Dorůstá do 10 cm. Obývá různé typy vodních nádrží a jejich okolí. Vyhýbá se suchým místům. V jeho potravě převažují nejrůznější suchozemští bezobratlí. Menší potrava, stejně jako u ostatních skokanů, je lovena vychlípitelným jazykem. Patří k živočichům s celodenní aktivitou, v létě spíše noční. Rozmnožuje se od konce března do dubna. Samci se ozývají z hladiny hlubokým zastřeným mručením. Snůška v podobě chuchvalce čítá obvykle 1000 – 2500 vajíček. Snůška leží zprvu u dna, po nabobtnání rosolovitých obalů stoupá k hladině. Skokan přezimuje na souši i na dně vod, většinou jinde, než se rozmnožuje. V poslední době jeden z nejrychleji ubývajících druhů!!

Říše: Živočichové;  Kmen: Strunatci;  Třída: Obojživelníci;  Řád: Žáby;  Čeleď: Skokanovití;  Rod: Skokan

Skokan zelený    Rana esculenta

   Skokan zelený je kříženec skokana skřehotavého a skokana krátkonohého. Objevuje se jak v malých mělkých tůních, tak ve velkých rybnících a jezerech, nevyhýbá se ani pomalu tekoucím řekám a jejich přítokům. Dorůstá do velikosti 10 cm. Zbarvení hřbetní strany je většinou zelenavé, světlejší proužek uprostřed zad může chybět. Samci mají v koutcích úst vychlípitelné zvukové měchýřky a na palcích předních končetin pářící mozoly. Potravu tvoří bezobratlí a drobní obratlovci. Zimuje na dně vod, méně často v zemních úkrytech. Je aktivní ve dne, v době páření ( od května do července) celých 24 hodin. Samice snáší průměrně 2000 vajíček v podobě chuchvalce, může i opakovaně v průběhu sezóny. Patří k silně ohroženým druhům.

Říše: Živočichové;  Kmen: Strunatci;  Třída: Obojživelníci;  Řád: Žáby;  Čeleď: Skokanovití;  Rod: Skokan

 
PLAZI 

Užovka obojková    Natrix natrix

   Náš nejběžnější a nejrozšířenější had. Vyskytuje se v blízkosti vod v nižších až středních nadmořských výškách na celém našem území. Užovka je velká ( 1,2m), silná, s oválnou hlavou a velkýma kulatýma očima. Zbarvení je šedé, hnědé, olivové. Za hlavou jsou vždy dva žluté obojky, podle kterých dostala tato užovka své jméno. Je to denní had. Sluní se časně zrána a k večeru. Je velmi pohyblivá, ráda plave a potápí se. Zimuje od října až listopadu do března. Potravu tvoří nejčastěji obojživelníci, vzácněji hlodavci a ptáci, v případě potřeby je schopna lovit i ryby. l relativně velkou kořist polyká podobně jako ostatní hadi vcelku. Páří se po prvním svlékání pokožky (duben až květen), často ve skupinách, tvořených jednou samicí a několika samci. Samička klade 10-40 bílých vajíček do teplých vlhkých míst ( např. hromady listí, ztrouchnivělé pařezy, rákosí). Při obraně před predátorem rozšiřuje hlavu a naznačuje výpady proti nepříteli. Je-li uchopena, vypouští trus s páchnoucími výměšky análních žláz a někdy vyvrhuje i natrávený obsah žaludku. Vzácněji se chová jako mrtvá, převrátí se na hřbet, znehybní a z pootevřené tlamy nechá volně vyset jazyk.

Říše: Živočichové;  Kmen: Strunatci;  Řád: Šupinatí;  Čeleď: Užovkovití;  Rod: Užovka

Zmije obecná    Vipera berus

    Zmije obecná je silný had s tlustým tělem a velkou trojúhelníkovitou hlavou. Zbarvena  bývá bíle, žlutě, šedě či hnědě s černým klikatým pruhem na hřbetě. . Existuje jednobarevně černá i červená forma. Dorůstá do délky 80 cm. Je rozšířena téměř na celém území Evropy s výjimkou její jižní části. Obývá výslunné okraje cest, paseky s pařezy, hromady kamení. Jde o pomalého, klidného hada. Je jedovatá! Neošetřené kousnutí je nebezpečné pro děti a pro lidi s alergiemi nebo srdečním onemocněním. Živí se téměř výhradně hlodavci, občas ještěrkami. Převážně loví ráno nebo navečer, v teplém létě v noci, při chladném počasí naopak ve dne. Umí i plavat. Zimuje od listopadu do března hluboko ve skalních štěrbinách, v norách hlodavců apod. Zmije je naším jediným živorodým plazem. Rodí 3-24 mláďat každý druhý rok. U nás patří ke kriticky ohroženým živočichům.

Říše: Živočichové;  Kmen: Strunatci;  Řád: Šupinatí;  Čeleď: Zmijovití;  Rod: Zmije

SAVCI 

Bobr evropský   Castor fiber

    Bobr je statný hlodavec, přizpůsobený k životu ve vodě. Na zadních končetinách má mezi prsty širokou a silnou plovací blánou. Svrchu silně zploštělý ocas je z větší části lysý a pokrytý zrohovatělými šupinami. Napomáhá nejen při plavání jako veslo či kormidlo, ale slouží i jako signalizační zařízení, neboť hlasité plácnutí do vody je daleko slyšitelným varovným signálem. Pod vodou bobr vydrží na jedno nadechnutí až 15 minut, před ponořením uzavírají zvláštní svaly nozdry i ušní otvory. Tmavohnědá a lesklá srst je zejména na břiše velmi hustá a dokonalou vodotěsnost kožichu umožňují i mastné výměšky velkých řitních žláz. Nápadně velké hlodáky mají vpředu sytě oranžové zbarvení.

Říše: Živočichové; Kmen: Strunatci; Třída: Savci; Řád: Hlodavci; Čeleď : Bobrovití;

Rod: Bobr

Podle:

Biologie – poznávání - http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_bezobratli

Příroda -   http://www.priroda.cz/

Informace o české přírodě - http://www.prirodainfo.cz/

Biolib-mezinárodní encyklopedie rostlin, hub a živočichů - http://www.biolib.cz/

Wikipedie, otevřená encyklopedie - http://cs.wikipedia.org/

CoJeCo-Vaše encyklopedie - http://www.cojeco.cz/